Rodiče, pozor! Finanční gramotnost dětí začíná doma
Finanční gramotnost je schopnost porozumět penězům a efektivně s nimi hospodařit. Jedná se o klíčovou zručnost úspěšného a zdravého finančního života, která ovlivňuje i náš každodenní život. Finanční gramotnost se však neučí ve školkách ani ve školách, proto odpovědnost za vzdělávání v rámci přístupu a hospodaření s penězi leží výlučně na bedrech rodičů. Víte kdy s ním je třeba začít?
Často se stává, že rodiče čekají, až budou jejich děti v pubertě či dokonce dospělé, a teprve potom je začnou vzdělávat v rámci finanční gramotnosti. Jedním z důvodů je, že sami rodiče považují finance za komplikované a tak je neumí pochopitelně zprostředkovat ani svým dětem. Vysvětlení odsouvají na později, čímž ztrácejí nesmírně užitečný čas. V momentě, kdy jejich děti nastoupí na dospělácký vlak, činí tak buď špatná finanční rozhodnutí, nebo musí mnohem více času a energie věnovat pořízení zdravých finančních návyků. Jak tedy přistupovat k finanční výchově dětí a kdy s ní začít?
S výukou začněte co nejdříve
Výuku finanční gramotnosti je dobré neodkládat. Začít s ní je třeba co nejdříve, ideálně již v raném věku. Základní principy fungování finančního světa dokáží totiž pochopit už děti v předškolním věku. Příkladem je příběh 5 leté Hanky, která se v knížce Jak se Hanka naučila spořit potýká s výrazem spoření a přirozeně si z něj vytváří svůj první finanční návyk. Děti ve školním věku jsou totiž schopny porozumět více finančním pojmům, dokáží plánovat finance a také zhotovit si vlastní rozpočet. Skvělým pomocníkem je zejména kapesné, které děti učí správně hospodařit s penězi v bezpečném prostředí domova.
Máte-li doma školáka, můžete výuku finanční gramotnosti ještě o kousek rozšířit. Školáci už přece znají čísla a také základní matematické operace, nemluvě o tom, že stále do sebe všechny znalosti nasávají jako houby. Chápou, že zdroje peněz nejsou nekonečné, a že to, jak s nimi nakládají, má i své následky.
S přibývajícími léty přitvrzujte
Jakmile vaše dítě opustí brány prvního stupně základní školy, přitvrzujte. Starší žáci jsou už totiž schopni porozumět i komplikovanějším finančním pojmům a souvislostem. Vysvětlujte jim, co je úrok, jak fungují úvěry a investování či jaká je role bank a jiných finančních institucí. Učení o financích by tak v případě starších dětí mělo být mnohem sofistikovanější a komplexnější.
Samozřejmě je třeba brát ohled na to, že ne všechny děti jsou ve vnímání finančních souvislostí stejné, proto je důležité přizpůsobovat se nejen jejich věku, ale i schopnostem. Rodiče své děti znají nejlépe, a tak je na jejich uvážení, kdy se kterými finančními tématy začnou.
Důležitá je dětská forma výuky
To, že děti od jistého věku dokážou porozumět některým finančním pojmům, neznamená, že na ně máte vybalit odborné poučky z vysokoškolských skript. Učení se o financích by mělo být jednoduché, zábavné a hlavně vysvětlené velmi jednoduchou a srozumitelnou dětskou řečí. Potřebné je také, aby si jednotlivá finanční témata děti i prakticky vyzkoušely a byly tak schopny co nejdříve uplatnit teorii iv praxi. Ideální je proto používat různé hry a aktivity, které podporují vyučování finanční gramotnosti hravým způsobem, a díky kterým se v ní budou vzdělávat rádi as úsměvem. Více o hravé formě vzdělávání se dočtete také v našem blogu Jak učit finanční gramotnost hravou formou.
Finanční gramotnost a běh na dlouhou trať
Rodiče by si měli uvědomit, že finanční vzdělávání je během na dlouhou trať. Jde o proces, který by měl začít už v dětství a zdokonalovat by se měl po celý zbytek života. Pokud chcete být zodpovědným rodičem a chcete své děti naučit zodpovědnému přístupu k financím, s výukou začněte co nejdříve. Nevíte jak? Pomoci vám může dětská literatura, díky které bude finanční vzdělávání zábavné a interaktivní. To je také důvod, proč vznikl projekt Bystré Dítě. Rodičům má pomoci ve vysvětlování finančních témat hravou a srozumitelnou formou, díky čemuž získají pevné základy pro úspěšný a zdravý finanční život a jednodušeji tak najdou správnou rovnováhu mezi spořením a utrácením peněz.
